RAKOVINA PRSU

 

Popis 

Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Ročně jím u nás onemocní kolem 100 ze 100 000 žen. Podobná situace je však i v ostatních vyspělých zemích, kde si rakovina prsu udržuje také své přední místo vedle rakoviny plic, která je zase dominantní naopak u mužů. Během roku se na celém světě diagnostikuje několik milionů nových případů.

 

 

Rizikové faktory a prevence rakoviny prsu

Existuje řada faktorů, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu u žen.

Patří sem faktory:

  • genetické
  • hormonální
  • nutriční
  • zevního prostředí

Nejzávažnějším rizikovým faktorem je však věk. Zatímco ve věku nad 25 let se tyto nádory vyskytují ojediněle, jejich incidence začíná výrazně stoupat v období kolem 30. roku a nádory objevující se ve věku nad 45 let představují valnou většinu. U 75 % žen není identifikován kromě věku žádný jiný známý rizikový faktor. Z tohoto důvodu se tedy věnuje pozornost ženám, kterým je nad 45 let a jejich lékař je posílá každé dva roky na mamografické vyšetření. Je to veliký úspěch v preventivních opatřeních hrazených pojišťovnou, neboť většina jiných nádorů žádnou podobnou prevenci nemá. Samozřejmě v tom hraje roli tak vysoká četnost nádoru prsu, ale také jeho dobrá léčitelnost, pokud se na něj přijde včas.

 

Ženy středního věku by tedy neměly podceňovat možnost tohoto nádorového bujení a na mamografické kontoly chodit. Jde vlastně jen o rentgenové vyšetření, které nebolí a není nikterak náročné.

 

Ženy mladšího věku pokud mají podezření (například nahmatají si sami bulku v prsu nebo mají vysoký výskyt nádorů v rodině) mohou též lékaře požádat, aby je na vyšetření poslal a je to jenom dobře. V tomto případě se však doporučuje spíše ultrazvuk, protože není vyloučené že by žena takového věku nemohla být těhotná a posléze by jí mohlo rentgenové záření uškodit.

 

Ženy po menopauze užívají hormonální substituci také pro lepší psychické naladění a duševní pohodu. Na druhou stranu je hormonální substituční léčba nevýhodná z hlediska rizika karcinomu prsu a trombózy. Samotné estrogeny by také mohly zapříčinit vznik karcinomu dělohy, proto se do hormonální substituce dávají i progestiny, které toto riziko snižují a na dělohu působí příznivě. Bohužel nebyl jednoznačně prokázán podobný efekt v případě karcinomu prsu.

 

Obecně se doporučuje hormonální substituční léčbu nepoužívat u rizikových žen, které mají ještě některé z dále uvedených faktorů.

 

Zvýšené riziko je hlavně u přímých příbuzných ženského pohlaví (matka, sestra, dcera) nebo v rodinách, kde se kumulují různé druhy nádorů v rámci tzv. syndromů (Li-Fraumeni syndrom, Cowdenův syndrom apod.) Tam jde o to, že lidská DNA je postižena zrovna v klíčových oblastech, kde leží důležité geny pro opravy DNA nebo spuštění buněčné smrti.

 

K rizikovým faktorům patří také obezita a nadbytek tuků v potravě (hlavně nasycené mastné kyseliny, které jsou obsaženy například v másle, živočišných tucích, tučných sýrech, majonéze apod.). Dalšími klasickými faktory jsou kouření a nedostatek pohybu.

 

Méně významnými, avšak pro lékaře někdy upozorňujícími faktory jsou:

  • časná menstruace
  • pozdní menopauza
  • bezdětná žena (tedy žena, která nikdy nerodila)
  • vyšší věk při prvním porodu
  • užívání hormonální antikoncepce
  • nadměrná zátěž ionizujícím zářením (rentgenové, záření gama)

Z uvedeného tedy vyplývá, že plno predispozic ovlivnit nemůžeme jako je tomu především u věku, u dědičných nádorů nebo u nádorů, které se vyskytnou bez předchozí zátěže některými dalšími rizikovými faktory.

 

Pokud chcete udělat maximum pro vaši prevenci, dbejte pravidelných mamografických kontrol, případně přijďte za lékařem i dříve, pokud vám není ještě 45 let a máte podezření, že by jste mohla být nemocná. Sama si alespoň jednou měsíčně zkontrolujte prsa, zda nenahmatáte nějaký útvar (samovyšetřování prsů). Otázku hormonální substituční léčby řešte se svým gynekologem.

 

Ostatní faktory jsou předmětem vašeho životního stylu, takže když budete jíst zdravě a provozovat rekreačně nějaký sport, případně nebudete kouřit, určitě vám to prospěje i v řadě dalších směrů vašeho zdraví.

 

Samovyšetřování prsů

Žena by ho měla provádět každý měsíc, pokud ještě menstruuje tak nejlépe mezi 7. až 8. dnem po skončení menstruace. Při vyšetření si lehněte na záda a prs vyšetřujte prsty protilehlé ruky tak, že prsní žlázu tlačíte proti stěně hrudní a krouživým pohyb zjišťujete, zda nenarazíte na přítomnost nějaké rezistence (odporu) pod prsty. Postupujte od bradavky k okrajům prsu a postupně jej tak vyšetřete celý. Totéž opakujte u druhého prsu. Když byste nahmatala cokoliv podezřelého, zajděte raději co nejdříve ke svému lékaři nebo do speciální poradny pro nemoci prsu.

 

Příznaky a projevy rakoviny prsu

Nejčastějším projevem je nebolestivá bulka, kterou si pacientka nahmatá sama při samovyšetřování nebo je zjištěna lékařem při vyšetřování (a to nejen na gynekologii, ale i jako náhodný nález při vyšetření za jiným účelem). Tato bulka je prvním příznakem asi u ¾ nemocných. Z hlediska dostupné léčby je optimální, pokud se jako první objeví nehmatné ložisko při mamografickém vyšetření, čili nádor, který je v počátečním stádiu a ještě se klinicky neprojevuje. Toho lze dosáhnout jen pravidelnými mamografickými kontrolami, ale i tak pokud by se nádor objevil například brzy po kontrole, může růst necelé dva roky do další kontroly a už se u pacientky i projeví. Takže ne vždy by se včasný záchyt podaří, stejně tak u mladších nemocných, pro které ještě není screening určen. Nicméně je statisticky dokázáno, že se zavedením screeningu a snad větší osvětou se časný záchyt nádoru prsu zvýšil a tím se zlepšila samozřejmě jeho léčba.

 

Zvětšení uzlin v podpaží nebo nad klíční kostí je už projevem šíření nádoru. Méně než 10% onemocnění se manifestuje příznaky již vzdálených metastáz, tedy příznaky v jiných orgánech (například bolestmi zad při metastázách do kostí).

 

Léčba rakoviny prsu

Po stanovení diagnózy na základě mamografie, případně dopněné ultrazvukem, kdy už je tedy jisté, že pacientka má karcinom prsu, se dělá histologické vyšetření, aby se mohl určit správný postup léčby. Na histologii se pošle vzorek vaší tkáně z tzv. biopsie, která se provádí velmi tenkou jehlou. Histologie prokáže, zda se jedná o lobulární karcinom, který je méně škodlivý (neinvazivní) nebo duktální karcinom, který naopak narůstá do větších rozměrů, ale zase může být díky tomu snadněji diagnostikován. Škodlivost spočívá v jeho šíření do okolí.

 

Rozhodující pro léčbu také je, zda má nebo nemá pacientka metastázu v uzlinách, nebo i ve vzdálených orgánech. K tomu slouží další vyšetření daných orgánů – např. ultrazvuk (sono) jater, rentgen hrudníku a scintigrafie (vyšetření na oddělení nukleární medicíny) kostí.

 

Pomocí ultrazvuku se vyšetřují i uzliny, do kterých se nádor šíří jako první (v podpaží a nad klíčkem).

 

Dělá se i biochemické vyšetření (z krevního odběru) na stanovení nádorových markerů, což jsou dalo by se říci molekuly specifické pro daný nádor, který je vylučuje do krve (u karcinomu prsu je to hlavně CEA). Další věc, která se z biochemie určuje je přítomnost některých receptorů, které jsou důležité pro hormonální léčbu, aby se látka, kterou podáme ve formě tablety, na daný receptor vůbec navázala. Některé nádory prsu tyto receptory nemají, proto je pak nelze léčit hormonální terapií, ale musí se zvolit jiný postup. 

 

Volba léčebné strategie závisí tedy na věku, hormonálním stavu (přítomnost/nep­řítomnost receptorů), celkové kondici a na přítomnosti a počtu metastáz. Základní metodou léčby časných karcinomů je chirurgický výkon, kdy se odebere buď celý prs nebo jeho část (v tomto případě následuje většinou ještě ozáření). Pro zbavení se nádoru je také lepší odebrat i lymfatické uzliny v podpaží, protože v mnoha případech se tam již nádor rozšířil a nemusí být ještě nijak prokazatelné. V současné době již však existuje možnost udělat během operace scintigrafické vyšetření (aplikace radioizotopu) tzv. sentinelové uzliny, která je vlastně první uzlinou, jež by mohla být postižena a když by bylo toto vyšetření negativní, nemusely by se uzliny vůbec odstraňovat, protože nádor do nich ještě naštěstí nedorazil.

Po operaci je u nemocných, které měly zasaženy nádorem i uzliny, podávána chemoterapie. Je to kvůli tomu, že při operaci mohlo dojít k tzv. mikrometastázám, tedy rozsevu třeba jen pár nádorových buněk do krve, tak aby byly tyto buňky zničeny a nádor tak zcela zlikvidován.

 

 

Více inofrmací na stránkách www.rakovinaprsu.cz